100dola
Načítání...

100dola

2025Novina, Česká Republika
Načítání

Fotogalerie

Galerie obrázek 1
Načítání...
Načítání...
Galerie obrázek 2
Načítání...
Načítání...
Galerie obrázek 3
Načítání...
Načítání...
Galerie obrázek 4
Načítání...
Načítání...
Galerie obrázek 5
Načítání...
Načítání...
Galerie obrázek 6
Načítání...
Načítání...
Galerie obrázek 7
Načítání...
Načítání...
Galerie obrázek 8
Načítání...
Načítání...
Galerie obrázek 9
Načítání...
Načítání...
Galerie obrázek 10
Načítání...
Načítání...
Galerie obrázek 11
Načítání...
Načítání...

Napsali o nás | Elle Decoration, červen 2025:

Když Tereza a Michal Hoškovi mluví o 100dole, nečekali byste černou minimalistickou stavbu s velkoformátovými okny. Vznikla na místě hospodářského stavení vedle roubenky v Kryštofově Údolí, kde dosud bydleli. Nový dům respektuje krajinu, využívá původní krov a propojuje tradici se současnými technologiemi a designem. Po úspěšném projektu V Bezovém Údolí další příspěvek Hoškových ke zkrášlování světa.

Hoškovi vždycky toužili najít někde stodolu a upravit ji k bydlení. Když žili v Belgii a svůj pražský loft měli pronajatý, poohlíželi se po místě, kam se budou s dětmi vracet o prázdninách. Vytouženou stodolu našli v Kryštofově Údolí, ale nakonec se stala jejich útočištěm vedlejší roubenka. „Získal jsem práci v Lasvitu a vrátili jsme se do Čech,“ říká Michal. Přesunuli se zpátky do Prahy, Tereza založila značku udržitelné módy Julie Store a otevřela showroom na Vinohradech. Na chalupě však trávili víc a víc času, protože Michal to měl blízko do práce. „Nedávalo mi smysl mít dvě domácnosti, jezdit tam a zpátky. Bylo to v rozporu s principy udržitelnosti,“ vysvětluje Tereza. „Proto jsme se nakonec rozhodli do Kryštofova Údolí definitivně přestěhovat.“ Tam také objevili další historické stavení, které mělo potenciál pro rozšíření jejich podnikání. Pražský loft prodali a pustili se do rekonstrukcí obou objektů. Zatímco vytvářeli projekt V Bezovém Údolí, nyní úspěšný boutique hotel s restaurací, oceněný jako Stavba roku Libereckého kraje, bydleli v roubence, kde se jim narodila čtvrtá dcera. Stodola stála sedm let vedle bez jasného záměru. „Pořád jsme řešili, co s ní, zda ji zateplit a jaká by měla být její funkce,“ vzpomíná Michal. Nakonec se rozhodli pro radikální krok – původní objekt rozebrali a na jeho půdorysu postavili pasivní novostavbu s železobetonovou konstrukcí, s přiznanými betonovými stropy, přímo napojenou na vedlejší chalupu. Použili však původní krov i šindele, které domu vdechly atmosféru minulosti. Na celou stavbu aplikovali provětrávanou fasádu ze smrkových prken včetně střechy bez přesahu. „Chtěl jsem, aby to vypadalo jako dům, co nakreslilo dítě – čistá linie, žádné výstupky,“ vysvětluje Michal, který dny a noci přemýšlel o detailech a konstrukčních řešeních. Solární panely na střeše jsou proto zapuštěné, téměř neviditelné, ale důležité pro Michalovu vysněnou ideu pasivního domu. „Žijeme v údolí, kde silný vítr občas shodí stromy na vedení a vypadne proud. Chtěl jsem být energeticky soběstačný,“ vysvětluje. Proto jsou zde cihly plněné izolací, trojskla, podlahové topení napojené na tepelná čerpadla i fotovoltaický systém. A přestože technologie pracují tiše v pozadí, v každé místnosti jsou i kamna a v obýváku velký krb. „Pro atmosféru. A pro jistotu,“ dodává. Tereza si tu také splnila sen. „Vedle útulnosti roubenky jsem toužila po otevřeném prostoru a světle, na které jsem byla zvyklá v pražském loftu, a také po propojení se zahradou. A chtěla jsem i prostor, kam mohu unikat do ticha a samoty. Ve stodole tak vznikl náš ’vejminek‘ a roubenku jsme nechali dětem.“ Místa je opravdu dost: novostavba představuje 300 m² obytné plochy, připojených k původním 200 m² v roubence. V přízemí má Tereza dílnu s velkým střihačským stolem, kde navrhuje modely pro svoji značku Julie Store. V obytném patře vytvořili galerii s obrazy a velká okna s výhledem do krajiny a vstupem do zahrady. Nahoru do podkroví situovali ložnici s koupelnou. „S mojí koupelnou,“ směje se Tereza. Zatímco chalupa sází na bílou barvu a dřevo, ve stodole pracují Hoškovi s barvami. „Původně jsme chtěli kuchyň v kávové nebo olivové. Ale pak jsme ve vzorníku našli transparentní limetkově zelený corian – a řekli jsme si: pojďme být odvážní.“ K bílému základu přidali odstíny, jež odráží nejzářivější barvy přírody. Modrá reprezentuje oblohu, limetka jarní listy stromů a růžová květy. Na návrhu domu spolupracovali Hoškovi s architektem Tomášem Beránkem, který kromě dispozice řešil například i proporce a rozmístění oken. Interiér si však navrhli Hoškovi sami. Design je přirozenou součástí jejich života, Tereza navrhuje oblečení a Michal se už devět let pohybuje v kreativním průmyslu. Největším luxusem pro ně ale není design. „Konečně máme prostor pro regeneraci, zklidnění a zpomalení, bez častého dojíždění do Prahy. Všechno, co potřebujeme, je teď tady.“

Hoškovi nahoře použili původní krov i šindele, nová stavba totiž vznikla přesně na půdorysu staré stodoly. Odhalená struktura teď zdobí jejich ložnici. Skvěle se doplňuje s dřevěnou pohovkou Log Seat, za kterou získala designérka Klára Šumová cenu Czech Grand Design. Vedle velkého pevného okna s výhledem na viadukt a Ještěd, kde se podle počasí střídají výjevy jako obrazy, je menší francouzské, které umožňuje větrání.

Nová ’stodola‘ svým jednoduchým designem nechává vyniknout vedlejší roubenku a nijak neruší okolní krajinu. Michal vytvořil konstrukci pro instalaci fotovoltaických panelů tak, aby nevystupovaly nad povrch střechy a tvořily s ním stejnou úroveň, proto působí jako nedílná součást stavby.

Schodiště z dílny do obytného patra mělo být původně betonové, ale nakonec vznikla kovová konstrukce natřená nabílo, která díky mezerám mezi schody umožňuje světlu pronikat dovnitř a ozářit třeba obraz, který namaloval Paul van Beveren.

’Stodola‘ je včetně střechy opláštěna smrkovými prkny napuštěnými černým olejem. Oproti původní stavbě je zapuštěna do svahu, takže se do ní vejdou tři podlaží. Spodní je propojeno s vedlejší roubenkou. Velká bezrámová okna jsou z termoizolačních trojskel.

Hlavní obytný prostor domu nazývá Tereza ’galerií oblíbených produktů‘ a Hoškovi se tu obklopili designem a uměním. Vzadu nad schodištěm za skleněným zábradlím nenápadně visí svítidlo Bolshoi Theatre z kolekce Neverending Glory, kterou navrhli pro Lasvit Jan Plecháč a Henry Wielgus. Bílým pohovkám Suita od Vitry (design Antonio Citterio) nechal Michal nastříkat nožičky nabílo, doplňují je růžové Alp Lounge Chair od Fest Amsterdam a bleděmodré Puffy Lounge chair od Hem. Bílý konferenční stolek Kanso s karafou od Mileny Kling je od Syneste. Prosklenou stěnou s posuvným oknem se dá vyjít rovnou na zahradu. Beton na stropě byl od začátku zamýšlený jako pohledový, se stopami po bednění a armovacích tyčích.

Kuchyňská linka z transparentního limetkového corianu vnáší do prostoru dominantní barvu. Doplňují ji pastelové tóny růžové a modré, základem je bílá podlaha i stěny. Díky průsvitnému materiálu si tu Michal mohl pohrát s různými světelnými režimy. Dřezová baterie je stejně jako celá kuchyně od Dorint. Linka vytváří protiváhu bujné zeleni venku. Vázu Love navrhl Jakub Berdych Karpelis, ptáček Eames House Bird je z Vitry. Karafu a sklenice z čirého skla Circle Glass na stolku navrhla Milena Kling pro Lasvit. Podlahu v celém domě pokrývá bílá polyuretanová stěrka.

Velké vaření se odehrává ve společné kuchyni ve vedlejší roubence, do které se vchází přímo z přízemí nové ’stodoly‘. Na jídle si tu pochutnává celá rodina. Hoškovi kuchyň vytvořili z bývalého chléva a má přímý výstup na zahradní terasu. I tady je v bílé podlaze topení, bílou barvu má i kuchyňská linka a zařízení: stůl Stelvio od značky Ton a židle J104 od Hay. Podařilo se tak prostor prosvětlit a docílit vzdušného dojmu, který podtrhuje svítidlo Inhale od studia Nendo (Lasvit). Na stole vás vítají svícny Little Josef a Lucifer od Maxima Velčovského pro Qubus, a také váza Polní kvítí, kterou spolu s ilustrátorem Michalem Bačákem navrhla Klára Šumová pro značku Křehký.

Skleněná stěna v kovovém rámu, stejně jako schody vyrobená na míru, odděluje předsíň a průchod do kuchyně v roubence od Tereziny dílny. Tereza v přízemí vytváří návrhy pro svoji oděvní značku Julie store, která zaměstnává sedm švadlen v okolí. Autorem kresby nad piánem je Dirk Wright. Keramická váza je z Kevala Bali. Její tvar, stejně jako u další keramiky a dřevených objektů v domě, navrhovali sami Hoškovi a nechali je vyrobit na Bali původně pro svůj boutique hotel V Bezovém Údolí.

V druhé části ložnice obrácené k lesu stojí vana. Rozsvítit si na ni můžete další světlo z kolekce Neverending Glory od Lasvitu, tentokrát La Scala. Proutěnou nádobu Hoškovi přivezli z Bali. Litinová kamínka Jotul repasovali v Kamnářství Jířa. Ta v zimě vytvářejí hřejivou atmosféru.

Obytnému prostoru dominuje obraz Lapis Lazuli, který si Tereza vyhlédla u své oblíbené malířky Azaiyi, a později k němu pořídila růžové křeslo Alp Lounge Chair od Fest Amsterdam. Mramorový stolek je od Zara Home. Extrémně široký otevřený krb vytvořil manžel jedné z dcer Pavel Knop spolu se svým mistrem Jiřím Rakušanem z Kamnářství Jířa.